Kdo jsem
Ahoj, jmenuji se Tomáš Kostkan. Ve svém profesním životopise bych na vás mohl působit spíše jako řemeslník, strojař nebo metalurg, ale ve skutečnosti jsem spíše kreativec, především fotograf. Kouzlo ve fotografii vidím v zachycení neopakovatelných zážitků, emocí nebo krás různých koutů světa, především horských krajin.
PŘÍSTUP K FOTOGRAFOVÁNÍ
Člověk se stále učí a každá příležitost k fotografování je pro mě příjemnou výzvou. Ve spojení s vášní pro focení je to pro mě silný motor, který mě pohání vpřed.
Jako společenský člověk se rád stávám součástí dění, rád se tedy stanu součástí vaší svatby či jiné události, a ne jen někdo, kdo si přišel odmakat svou práci. Rád navazuji přátelské vztahy, tudíž lidé, které fotím, pro mě nejsou pouhým předmětem.
Jako společenský člověk se rád stávám součástí dění, rád se tedy stanu součástí vaší svatby či jiné události, a ne jen někdo, kdo si přišel odmakat svou práci. Rád navazuji přátelské vztahy, tudíž lidé, které fotím, pro mě nejsou pouhým předmětem.
Má cesta k fotografii
Od svých mladých let jsem se věnoval kreativním činnostem, především kresbě a modelaření. Svoji kreativitu a zručnost jsem se při výběru střední školy rozhodl spojit a vyučil jsem se jako umělecký kovář. Tomuto řemeslu jsem se několik let věnoval, a to mě přivedlo ke studiu uměleckého slévárenství na Fakultě materiálově technologické na Vysoké škole báňské v Ostravě. Po studiu jsem si vyzkoušel povolání technolog ve slévárně nebo konstruktér kuchyňských spotřebičů. Avšak žádné z těchto zaměstnání mi nepřinášelo to, co mi přináší, když odevzdám své fotografie, ať už zákazníkům, nebo svým přátelům. Tím je radost, kterou lidem díky zachyceným vzpomínkám a emocím fotografie přináší.
V roce 2017, během studia na VŠB, se mi poprvé do ruky dostala moje první zrcadlovka, kterou jsem zdědil po mém strýci, který byl profesionální fotograf. Fotoaparát mě natolik nadchnul, že jsem se zapálil pro to, abych se ho naučil perfektně ovládat, a společně s tím se začal učit vše okolo fotografie.
Fotografie mě přivedla k cestování. Na cestách jsem si fotografování začal osvojovat a mezi svými přáteli jsem se začal profilovat jako fotograf, avšak stále jsem měl fotografii pouze jako hobby.
V období pandemie covidu jsem začal v rámci studia pomáhat v malé uměleckořemeslné dílně Valravncrafts, která se zabývala výrobou vodních dýmek. Souhrnem náhod jsem zde své zkušenosti zužitkoval v produktové fotografii. V tomto okamžiku jsem fotografii začal brát vážně. Netrvalo dlouho a dostal jsem se k prvním příležitostem focení svateb mých přátel. Jelikož jsem z povahy extrovert a společenský člověk, focení svateb jsem si oblíbil, stejně tak jsem objevil kouzlo v zachycování emocí.
Foto. Eliška Bartková